Nojo, staré dobré Bassano. Je vlastně na půli cesty z jihu domů, takže se hodí tady udělat přestávku. Zároveň se tady dá pobýt ve vzduchu snad vždy, když jsme tady, a nezáleží vlastně (tedy pokud není opravdu hnusně) na tom, jaké je počasí jinde v okolí.

Taky se dělá dopitná všeho možného, co v dnech uplynulých dosud neskončilo prolito našimi hrdly, a taky se chodí na dobroty do pizzerie L´Antica Abbazia.

I letos jsme se tedy zastavili cestou z Norcie, abychom si užili posledních dnů našeho letního výjezdu za užíváním si ve vzduchu.

No a v neděli už alou domů!

Na foto se podíváte, když kliknete na tlačítko, umístěné na stránce níže.

Bassano del Grappa
Na přelomu února a března již slyší Ital z Bassana každé ráno za oknem kosa hvízdat a možná si spolu s Ivanem Mládkem mumlá: "Už je tu zas to pitomý jaro - ptáci řvou, kytky smrděj a pro samý kuřata není kam plivnout". Ne tak ovšem český pilot, únorovými vánicemi na kost zmrzlý a březnovými plískanicemi skrz naskrz provlhlý. Představa kvetoucích ovocných stromů, pampelišek na přistávačkách a dravé jarní termiky jej naplňuje nezvládnutelným rozechvěním.

I když se vše podstatné odehrává v okolí vesničky Semonzo, je tento terén znám spíše pod názvem nedalekého města Bassano. Po takřka 1000km dlouhé cestě a mnoha hodinách toužebného vyhlížení cedule s názvem tohoto města se patrně Bassano natolik vryje do pilotova podvědomí, že ho již nedokáže zapudit.
 

Bassano del Grappa je podhorské město, ležící asi 50km SZ od Benátek v naprosté rovině, které sahá až k mořskému pobřeží. Ovšem těsně za městem se již zvedá strmé předhůří Alp do výšek až 1700m n.m. a tvoří tak rozsáhlou jižní stěnu se všemi výhodami pro termické létání. Kupodivu jižní situace nepřináší do okolí Bassana to pravé bombové létání, jak by se na první pohled mohlo zdát. Vertikální zvrstvení vzduchu je v takovéto situaci silně stabilní a jižní proudění navíc tlačí do této oblasti vlhký vzduch od moře, který vytváří v inverzní vrstvě opar někdy tak silný, že v noci nejsou vidět hvězdy a ve dne ze startu přistání. Vývoj termiky bývá oparem značně zatlumen a dostupy obvykle nedosahují přes 1500m n.m.

Po výměně vzduchových hmot a změně směru proudění na severní až severozápadní nastává obvykle výrazná změna. Pochopitelně k lepšímu. Mnohého pilota možná napadne, co se severním větrem na startovišti, obráceném k jihu ?! Žádné obavy. Všechna startoviště jsou totiž dokonale ukryta v závětří masívu vysokých hor a určujícím faktorem na startu se tak stává termika. A ta je v takové situaci zatraceně výrazná ! Razantní stoupáky dosahují nezřídka hodnot přes 8m/s a dostupy bývají přes 2500m n.m. Závětrná termika je velmi silná a značně turbulentní, zkrátka "bordel" a těžký boj, nic pro začátečníky. Počká-li si však pilot v Bassanu na takovéto čerstvé povětří, řídí-li se důsledně pravidlem, že nejhorší smrt je z vyděšení a nevadí-li mu, že to co si nadělá do kalhot se mu vzápětí nasype za krk, je potom odměněn takovýmto uchvatným pohledem na scenérii zasněžených Alp s památníkem na vrcholu Monte Grappa hluboko pod sebou.
 

Další informace v části