Livigno- Passo d'Eira- Passo di val Trela- Lago di Cancano- Bochetta di Forcola- Lago di Cancano- Arnoga- Passo di val Viola- La Fórcola- Livigno

Trasa začíná stoupáním po asfaltové cestě z Livigna do sedla d'Eira (2208 m.n.m.) Následuje sjezd vesnicí Trepalle, za nímž trasa odbočí doleva na singltrek k sedlu Passo di val Trela. Pokračuje sjezdem malebným údolím, které vyústí u jezera Lago di Cancano, kde začíná nejúmornější část celého výletu- nekonečné stoupání na Bochettu di Forcola (2760 m.n.m.) Prudký kamenitý výjezd s převýšením cca 850 m, během kterého se více tlačí než jede. Na konci toho trápení na vás čekají zbytky opevnění z I. sv. války a famózní výhledy na masiv Stelvio. Cesta dolů - zpátky po stejné cestě - k Lago di Cancano je výrazně příjemnější, i když technicky náročný sjezd. Proto doporučuju úsek z Bochetty di Forcola po Lago di Cancano projíždět jen směrem dolů. Z výletu, který zde popisujeme lze úsek na Bochettu a zpět vypustit a trasu tím zkrátit. Pak je na řadě odpočinková pasáž příjemnou vrstevnicovou cestou, místy s krásnými výhledy, od jezer až po přejezd silnice z Livigna do Bormia. Odtud cesta začíná pomalu stoupat do sedla Val Viola. Pozor, cyklostezka ještě před vrcholem stoupání odbočuje prudce doprava. Stezka rovně končí prý nesjízdným chodníkem. Sedlo Val Viola je krásné místo a rozhodně stojí za výjezd. Sjíždíme dolů povedeným technickým singltrekem kolem jezera až k silnici z Poschiava do Livigna. Po této silnici je třeba znovu nabrat ztracené výškové metry ve stoupání do sedla La Fórcola a pak už si jen vychutnávat závěrečný sjezd do Livigna.

Trasa výletu je velmi hezká, technická, začátek a konec po asfaltové silnici. Výjezd na Bochettu a zpět doporučuji vypustit. Čas je ale uveden i s ním.