První vyjížďku jsme nestihli, začínám druhou. No, letos jich nejspíš nestihnu víc. Pro začátek jen okolo Aše se zastávkou "Na Gruntu", a později "U kudrnáče". Tak to jsme nezapoměli.

Trasu jsme dnes naplánovali po víceméně blízkém okolí města Aš.

S chutí jsme si projeli trasovými body, jak je uvidíte na mapě: město Aš - obec Mühlbach - město Selb - obec Polná - obec Lipná - město Aš.

Trasa vede částečně po zpevněných, jak se ale vždy snažíme, pokud možno hlavně po nezpevněných površích ať už lesních nebo polních.

Selb je německé město ve spolkové zemi Bavorsko, v okrese Wunsiedel im Fichtelgebirge, které leží na německo-českých hranicích, v blízkosti města Aš. Ve světě je známé svou výrobou porcelánu. V minulém století pocházela polovina produkce německého porcelánu právě ze Selbu, kde sídlily podniky Hutschenreuther, Rosenthal nebo Heinrich.

Selb byl kolonizován již ve 12. století osadníky, kteří přišli z bavorského prostoru. Jednalo se o šlechtický rod, který se nazýval „de Selewenové". Jejich existence je dokazatelná od roku 1135. V roce 1281 byly obce Selb a dnešní česká Aš zastaveny císařem Rudolfem Habsburským fojtu Jindřichovi z Plavna. Roku 1357 byl Selb přepsán jako říšské léno na rod Forsterů. Ti v roce 1412 obec prodali purkrabímu z Norimberka. Roku 1426 propůjčil markrabě Friedrich I. Bayreuthský a Braniborský Selbu městská práva. Selb byl vyhledávaným lovištěm bayreuthských knížat. To dnes stále připomíná paroží ve znaku města.
Do 18. století bylo město spojováno především s hornictvím, které bylo z velké míry provozováno v kamenolomu na Hausellohe. Vyskytovala se zde velmi jemná žula, neobsahující žádné železné příměsi, čehož bylo využito v druhé polovině 19. století, kdy se zde začal vyrábět porcelán.
V 18. století se Selb stal řemeslnickým městem s asi 1 500 obyvateli. Existovaly zde cechy truhlářské, tesařské, koželužské, mlynářské, obuvnické a tkadlecké. V roce 1709 zde Johann Georg Jäger otevřel také papírnu, která měla velký význam pro ekonomiku města až do 70. let 20. století.
18. března 1856 postihl město velký požár, známý jako „Selbský požár“, a zničil cenné historické jádro. Jen málo budov tento požár přestálo. Jedna ze staveb, která byla zachráněna, byl kostel svaté Trojice z roku 1612. Požár spálil celkem 221 obytných domů a 408 pomocných budov a připravil o domov 624 rodin (přes 3 500 lidí).
V 1857 začíná požárem zničené město spoléhat na výrobu porcelánu. Oheň zničil spoustu budov, ve kterých měli obyvatelé své vlastní živnosti, a tak byli rádi, že získávají práci v nově otevřené porcelánce továrníka Lorenze Hutschenreuthera. „Bílé zlato", jako bylo porcelánu přezdíváno, bylo také lehce dostupné pro chudší občany. V továrně našlo mnoho nezaměstnaných tkalců novou budoucnost. Otevření železniční trati Hof – Cheb v roce 1864 podpořilo vzrůstající průmyslový vývoj v Selbu. Byly založeny porcelánky Jakob Zeidler & Co., J. Rieber, Rosenthal, Krautheim, Müller, Heinrich & Co., Jäger & Werner, Gräf & Krippner, Krautheim & Adelberg, Zeidler & Purucker, Gebr. Hofmann a Oberfränkische Porzellanfabrik (Hornofrankská porcelánka). V roce 1900 měl Selb již 7 200 obyvatel.
1. července 1919 byl Selb vyjmut ze správy zemského okresu Rehau, a byl mu přidělen statut Kreisfreie Stadt (Velké krajské město). V roce 1930 mělo 14 200 obyvatel. Počet porcelánek však klesl během Světové hospodářské krize. Většina továren byla prodána novým majitelům. Stále se zde však vyrábí porcelán světoznámých značek Rosenthal, Hutschenreuther a Villeroy & Boch.
Na konci druhé světové války byl Selb obsazen americkými vojsky. Do Selbu také přišlo 3 500 uprchlíků z německého východu. Poté, co hranice uzavřelo Československo a Sasko, přišel Selb o velké množství zdrojů surovin a také o poměrně velký obchodní trh.
Během územní reformy v roce 1972 byl Selb začleněn do zemského okresu Wunsiedel. Jako jakési odškodnění za ztrátu samosprávy získal Selb titul Große Kreisstadt (Velké krajské město). V roce 1978 byly k městu přidruženy obce Erkersreuth, Heidelheim-Steinselb, Längenau, Lauterbach-Wildenau, Mühlbach, Oberweißenbach, Selb-Plößberg, Silberbach, Spielberg, Unterweißenbach a Vielitz.


Na foto a video se podíváte, když kliknete na odkaz umístěný níže:
 

Más información en